PĚŠKY SOUTĚSKOU WIMBACHKLAMM A ÚDOLÍM POTOKA WIMBACH (vloženo 4. května 2015)

Různé vodní prvky má v oblibě především má paní. Postupem času jim začínám přicházím na chuť i já. Proto jsem byl zvědavý, jak si povede soutěska Wimbachklamm a údolí potoka Wimbach. Ty je možné poznat naráz, nebo na dvakrát, jak tomu bylo i v našem případě. Vzhledem k ročnímu období (začátek dubna 2015) jsme si prošli nejdříve údolí potoka Wimbach až k občerstvovně Wimbachschloss. Do soutěsky Wimbachklamm, která je po cestě, jsme se tehdy nedostali. Tu otevírají až v květnu. 

Na ni tedy přišla řada až nyní, na začátku máje 2015, kdy bylo na takový výlet ideální počasí (zataženo, slabý déšť). Zaparkovali jsme auto na přilehlém placeném parkovišti v Ramsau u Berchtesgadenu a vydali se mírným stoupáním k automatické pokladně, kde jsme zaplatili 2 Eura za jednoho dospělého a zato dostali žetony, po jejichž vložení u brány do soutěsky jsme byli vpuštěni dovnitř. Vše automatické bez asistence jediného člověka. 

Cesta samotnou soutěskou je relativně krátká. Sice se stoupá po schodech, ale měl by ji zvládnout skoro každý, včetně rodin s malými dětmi (vstup s kočárky a handicapovaným ale zakázán). Když se řekne soutěska, je jasné, co nás zde asi čekalo. Spousta vody, ať už v podobě rychle tekoucího potoka mezi skalami, nebo vodopády zurčící z okolních skal. Vzhledem k tajícímu sněhu na horách je to na jaře zvláště působivé. 

Po několika minutách jsme se ocitli na konci soutěsky, kde jsme se otočili a vrátili se vstupní branou zpět k autu. Ti, kteří půjdou tento výlet pěšky v sezoně, mohou opustit soutěsku skrze bránu a pokračovat k Wimbachschlossu, případně ještě dál. My jsme cestu údolím potoka Wimbach absolvovali o Velikonocích 2015 ne za ideálního počasí, jak je vindo z přiložených fotografií (s rostoucí nadmořskou výškou více a více sněhu). Přesto, nebo právě proto, měl náš pochod neopakovatelnou atmosféru.    

Na konci cesty na nás čekala stylová občerstvovna v podobě Wimbachschloss, sám jsem byl překvapen, že byla otevřená. Onen "konec" si však můžete podle libosti upravit, protože odtud vedou další a další pěší túry. Záleží jen na vaší fyzické kondici, počtu dětí, které máte případně s sebou a počasí, jenž vás bude doprovázet.

Při cestě nazpátek těsně před parkovištěm doporučuji navštívit penzion s restaurací Wirsthaus Hocheck. Pokaždé, když jdeme kolem, se zde zastavíme na něco kalorického... Naposledy jsme měli to štěstí, že jsme narazili na sympatickou českou číšnici, která se s námi velmi ráda podělila o své zážitky ze života v Berchtesgadenu a ochotně odpovídala na naše všetečné otázky.

Procházka soutěskou a údolím potoka se mi moc líbila. Jediné mínus, které zde - jako cyklista - vidím, je to, že bikerům je vjezd na šotolinovou stezku k Wimbachschloss zakázán (přesto jsme několik cyklistů cestou potkali). Člověk je v nádherné přírodě, všude doprovázen množstvím vodních prvků, zvláště pak na jaře díky tajícímu sněhu. V letním období, když je soutěska otevřená, navrhuji spojit její návštěvu s údolím potoka Wimbach do jednoho jediného výletu. Věřte, bude stát za to!